sobota 16. března 2013

PARA OŘECHY

PARA OŘECHY

 

 Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa humb) na kterém para ořechy rostou je vysoký tropický strom z čeledi hrnečníkovitých. Tento strom dosahuje 40-50m výšky, je velmi krásný a majestátný. Jelikož se jej zatím nepodařilo vyšlechtit, pochází většina ořechů prodávaných na trhu z divokých stromů rostoucích v povodí Amazonky. Vlastním plodem je velká kulatá tobolka o průměru až 30 cm vážící až 2 kg. Uvnitř je uloženo ve dvou řadách přibližně 25-40 trojhranných semen poskládaných podobně jako měsíčky v pomeranči tzv. para ořechy. Ořechy para dostaly své jméno po spolkovém brazilském státu Pará. Někdy se jim říká juviové ořechy či brazilské kaštany. Většinou se prodávají loupané, protože mají velmi tvrdou skořápku. 


Para ořechy jsou bohatým zdrojem bílkovin. Obsahují přes 66% tuku, vitamíny B1 (1 mg na 100g - což je více než v mase, mléce a vejcích), B6, B3, vit. E, železo, hořčík, draslík, selen, fosfor a zinek.

Doporučují se hlavně při nervovém vyčerpání a duševní slabosti, výpadcích paměti, špatné koncentraci atd . Mírně projímají.

Kvůli vysokému obsahu vitamínu B1 a jeho příznivému účinku na nervovou soustavu by měli jíst para ořechy i ti, kteří se snaží přestat kouřit. (Více vit. B1 obsahují už jen pšeničné klíčky, pivní kvasnice, slunečnicová semínka a piniové oříšky).


Jak často a kolik ořechů jíst:
Pozor, stačí ale pouze několik ořechů denně, nesnězte najednou celý sáček! Přetížili by jste tím žaludek a celý trávící systém! A také by jste ztloustli! Je důležité je pořádně rozžvýkat.

Pozor: pro vysoký obsah tuku velice rychle žluknou. Bohužel s para ořechy koupenými v supermarketech mám špatné zkušenosti. Téměř polovina jich byla vždy žluklá. Raději si sežeňte dražší, ale kvalitnější ořechy, například v obchodech se zdravou výživou. Většina dodavatelů do zdravých výživ zatím stále ještě kouká na kvalitu, nejen na byznys a super cenu.. Jádro by mělo být na lomu bílé až slonově bílé, pokud tomu tak není, je to známka plísně, což je pro konzumaci zcela nepřípustné. Stejně tak tomu je, pokud je jádro nahořklé, musí totiž vždy chutnat nasládle.

Para ořechy můžete jíst jen tak nebo je můžete nakrájet na kousky a přidat ke konci varu do jablečného kompotu, který připravíte z kousků jablek, skořice, hřebíčku a třtinového cukru nebo sladěnky. Nebo je můžete nakrájené krátce opražit a přidat na kaši či na pudink.

Neobvyklou chutí para ořechů si můžete zpestřit váš jídelníček a dodat tělu zásobu nenasycených mastných kyselin, ale obsahují také až 25 % nasycených mastných kyselin.
Spolu s palmou a kokosovým ořechem jsou para ořechy rostlinou nejbohatší na tento druh mastných kyselin.

Nejčastěji se jedí syrové. Musí se dobře rozžvýkat jako všechny ostatní olejnaté ořechy. Mohou se i péci, zpravidla v troubě 5 až 10 minut, dokud nezískají zlatohnědou barvu a příjemnou chuť.
Pokud zůstanou jádra ve skořápkách, můžeme je klidně jíst i po dvou letech. Nejčastěji se konzumují syrová, ale dá se z nich připravit třeba koláč.
 
Selen obsažený v para ořechách se v přírodě málo vyskytuje, a je proto i málo zastoupen v potravinách. Je to ale vynikající antioxidant, který nás chrání před nebezpečnými volnými radikály. Proto jezte para ořechy.

 Něco málo o selenu:

Selen

Selen je velmi důležitý stopový prvek, který se podílí na mnoha životně nezbytných procesech. Tělo si ho nedokáže vyrábět samo, proto je tak potřebné jíst vyváženou stravu obsahující tento minerál. Je to skvělý antioxidant, který nás chrání před škodlivými volnými radikály, má pozitivní vliv v prevenci rakovinného bujení. U lidí s dostatkem selenu v těle je menší riziko, že onemocní rakovinou.
Selen je nezbytný při podpoře imunitního systému, podporuje činnost mozku, je prevencí šedého zákalu. Zlepšuje elasticitu buněčných tkání, redukuje tvorbu krevním sraženin a tím snižuje riziko mozkových příhod. Bez dostatku selenu rychleji stárneme, naše pokožka už není tak pružná a prohlubují se vrásky.

Nedostatek selenu

Nedostatek selenu se projevuje zvýšenou únavou, podrážděností, svalovou slabostí. Pozor ale naopak na předávkování selenem, vysoké dávky mohou být až toxické, jsou spojené s poruchou trávení a nevolností. Správnou dávku tohoto prvku určí lékař. Doporučená denní dávka selenu je 55 μg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce je stanoveno na 200 μg.

Zdroje

Mezi největší zdroje selenu patří maso, vnitřnosti, dary moře, celozrnné pečivo, vejce, fazole, rýže, ovesné vločky. Snad nejvíce ho ale obsahují para ořechy.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Mockrát děkuji za komentář :-).
Na všechny dotazy odpovídám na svůj blog :-)ihned pod případný dotaz :-).
Děkuji za pochopení :-)
M.