Papája

Včera jsem v obchodě zahlédla slevněnou Papáju, vůbec jsem neváhala a letěla do košíku, chtěla jsem ji vždy, když jsem jí viděla zkusit, ale nechtělo se mi za ní dávat 44 kč.
Musím ale říci, že jsem si její chuť představovala trošku lépe, je taková nevýrazná, lepší je sušená.
Trošičku mě zklamala, ale určitě to může být také tím, že sem dovážené Papáji, jsou brzy sklízené, takže nemají šanci dozrát, určitě bude chutnat Papája jinak u nás, než tam kde roste. Třeba jsem jen šáhla po špatném kusu. Ale zase co se týče účinků, tak to je úplná bomba :-) 
Čtěte dále :-)

Papája obsahuje 89 % vody, což je přibližně stejné množství jako v melounu (92 %). Proto jí někteří lidé říkají tropický meloun. To je však zavádějící, protože tyto dva druhy ovoce patří do různých botanických čeledí a mají zcela odlišné vlastnosti.

Obsahuje překvapivě vysoké množství vitamínů, protože 100 g její dužiny tělu dodá až 103 % DDD vitamínu C a 18 % DDD vitamínu A pro dospělého člověka. Vitaminy skupiny B se v ní nacházejí jen v malém množství s výjimkou kyseliny listové. Je to stejně jako v mangu nebo ve fejchoi, které jsou na tyto látky ze všech ovocných druhů nejbohatší. Z minerálů má papája nejvíce draslíku. Dále obsahuje vápník, hořčík, fosfor a železo. Pektin (rozpustná vláknina) tvoří 1,8 %.

 

Papain je podobně jako pepsin v žaludečních šťávách proteolytický enzym (rozpouští proteiny). Jeho hlavním zdrojem jsou listy a nezralé plody stromu papáje. Ve zralém ovoci je obsah papainu podstatně nižší.

 

Papája je lehce stravitelná a usnadňuje trávení.

Papája se doporučuje při všech trávicích těžkostech a stavech způsobených zánětem sliznice žaludku. Pomáhá neutralizovat žaludeční kyselinu, je užitečná při žaludečních a dvanácterníkových vředech, hiátové kýle a pyróze (pálení žáhy).

 

Papája je cenná pro nízký obsah tuků a celkový příznivý vliv na trávicí procesy. Doporučuje se při chronické žlučníková dyspepsie a chronickém zánětu slinivky břišní.

Protože má na sliznici trávicího traktu změkčující a antiseptický účinek, je vhodnou potravinou při léčbě všech druhů organických poruch žaludku a střev (infekce, onemocnění s tvorbou vředů), jakož i funkčních poruch (např. dráždivý tračník).

Výzkumy prováděné v Japonsku ukazují, že nedozrálé plody mají bakteriostatické vlastnosti. Díky nim se lze konzumací papáji bránit proti pomnožení mnohých mikroorganismů, které vyvolávají střevní infekce. Z tohoto důvodu se papája doporučuje i při infekčním průjmu.

Míza z papáje a v menší míře i dužina účinně působí proti hlístům, červům, ale hlavně proti tasemnici.

 

Papája je díky vysokému obsahu provitaminu A vhodná jako součást diety při kožních onemocněních, jako jsou ekzémy, trudovina a akné.

 

Nejlepší je jíst papáju, když je čerstvá. Plody prodávané mimo tropické oblasti se kvůli transportu sbírají zelené, čímž ztrácejí na kvalitě a chuti. Papáju je nejlépe jíst k snídani či po jídle jako zákusek nebo ji smíchat s hlávkovým salátem a pokapat citronovou šťávou.

Papája se používá do nealkoholických nápojů, koktejlů a zmrzliny. Také se z ní vyrábí džem, který je velmi oblíbený v amerických tropech. Konzervovanou papáju lze mít k dispozici po celý rok a ve všech částech světa. Jelikož je papája lehce stravitelná a obsahuje velké množství vitaminů, s oblibou se v tropech jí k snídani. Koktejl z papáje je jednou z nejpříjemnějších forem, jak se dá toto ovoce konzumovat.